Ahoj všem,

zdravíme Vás s Petrem uprostřed jara a zveme k oslavě Filipojakubské noci neboli čarodějnic. Ptáte se, co jsou to čarodějnice a kde se vzaly?

Je to noc, která má mnoho názvů a významů. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain – ten se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Začíná se  žít víc venku, přichází radostnější polovina roku, plná slunce, tepla a jídla. Keltové zapalovi v tento den nový oheň, neboť oheň pro ně představoval sílu, život a Slunce. Oheň měl taktéž vše očistit a chránit (včetně jejich stád nově vyháněních na pastvu). 

Pálení čarodějnic je pozůstatek z doby, kdy lidé věřili, že v tento den létají na košťatech čarodějnice, slétávají se na kopcích a vykonávají všelijaké nečisté praktiky. Lidé tedy zapalovali ohně na návrších, aby se před nimi ochránili. Rituály toho druhu se ale neslučovaly s morálkou křesťanské církve, tak došlo z čarodějnic k přejmenování na filipojakubskou noc. Historií se ale netrap, důležité je, co si z této tradice můžeš odnést dnes. Pálení čarodějnic je vynikající příležitost, jak proniknout k síle a významu jednoho ze čtyř základních živlů, jímž je OHEŇ. Zajímá tě jak? Tak mrkni na aktivitu č. 1.

Očistit se na jaře je výborná věc a oheň není jediný způsob, jak toho docílit. Očistná může být i práce. Zkus doma v kuchyni vyčistit domácí přístroje a uvidíš, jaká příjemná proměna může nastat – aktiv. č. 2.  Nebo vyraž na louku posetou pampeliškami a nasbírej poctivých 500 kousků žlutých hlaviček. Dones je domů a dle sdíleného postupu (aktivita č.3) si z nich vyrob sladký med.

Tradice, čáry a magie tě neba? Jsi soutěživý typ? Nebo se zkrátka jen toužíš pochlubit, co kolem tebe lítá, bzučí, zraje? Tak se rozběhni po krajině, pořiď 3 úchvatné snímky přírody a přihlaš je do Monte press foto! 

Svou aktivitu si vyber srdcem..

Terka

Jarní znovuzrození aneb co se děje na jaře?

„Aby se něco krásného, čistého a nového mohlo zrodit, musí něco jiného, starého a temného zemřít.“ Není to nikterak exotická představa, tento děj se odehrává nepřetržitě na kompostech našich zahrad, stejně jako jsme jeho svědky každý rok na jaře. „Z černých větví a hnědých tlejících listů vypučí zářivá záplava listů a květů a 20. až 21. března, kdy je den stejně dlouhý jako noc, přichází bohyně jara a rozprostře nad krajinou svůj světelný šat. Chodí krajinou, vstupuje do našich srdcí. Copak někdo může říct, že nikdy necítil ve vzduchu, že přišlo jaro, bez ohledu na panující počasí? Bohyně Morana umírá a rodí se Vesna. Jaro osvobozuje duše stromů ze zimní strnulosti.
Chudá zimní strava, chlad a strádání jsou u konce a my se můžeme začít radovat. Je čas nasbírat časné jarní byliny – měkké lístky kopřivy, šťovíku, břízy, květy sedmikrásky.“ Zvu Vás tímto k jarnímu vaření! (aktivita č.1)

Barvou jara je ……………?  Symbolizuje život, nové začátky. Je barvou přírody, rovnováhy, klidu a naděje. Působí uklidňujícím dojmem. Pohled na zelenou barvu napomáhá regeneraci a načerpání síly. Koho baví výtvarná činnost, stopovačka v přírodě, nechť se vyřádí na Zelenem výletu (aktivita č.2).

Jaro je nejen cítit, vidět, ale i slyšet. Vracejí se tažní ptáci z teplých krajin. V zahradě uslyšíme jejich zpěv a můžeme pozorovat jejich námluvy, stavbu hnízda a později i krmení prvních mláďat. Věděli jste, že ptáky na krmítku je vhodné přikrmovat i na jaře?
V březnu se z teplejších částí Evropy vrací holubi, havrani, kavky, rehci, drozdi, pěnkavy a červenky. Také je možné venku slyšet teritoriální bubnování strakapoudů a datlů. Jaké by to asi bylo už na příští procházce vědět, o jakého ptáka se jedná? Chceš se naučit rozeznávat jarní pěvce a šplhavce nejen podle zbarvení peří, ale i podle hlasu? Zahraj si na ptačího detektiva pomocí aktivity č.3.

Na jaře se to toho v přírodě děje ještě mnohem více, ale o tom zas jindy!

Užívejte přírody..

Terka
———————————————————————–
zdroj: FRANCOVÁ, Eva. Rok ve Svatojánu.
http://simonivo.cz/psychologicke-vyznamy-barev/
https://www.ornita.cz/

PS: Čtvrtá, bonusová aktivita je od Petra a týká se Velikonoc!

Milé děti,

Velikonoční pondělí a pomlázka za námi. Víte vy vůbec, proč se „šupou“ děvčata spletenými vrbovými proutky? V co se přitom věří? No jasně, věří se, že se tak děje se záměrem předání síly, zdraví a svěžesti. Pomlázka původně jako slovo „pomládka“ má ženu omladit, „aby přes rok neuschla“.
Ať už tento čas vnímáme jako Kristovo vítězství nad smrtí (vzkříšení), nebo jako vítězství jara nad zimou, je dobré si všímat, že všechny velikonoční symboly mají jedno společné – jedná se vždy o pozitivní proměnu. Ta proměna má mnoho podob. V minulém „díle“ aktivit, jste se např. přesvědčili, že příroda na jaře mění barvu, zazelená se (aktivita Zelený výlet či Jarní vaření). Do přírody se navrací ptáci (Ptačí detektiv). Tento proces běží dál i v měsíci dubnu s tím, že někteří ptáci již zahnízdili a budou vyvádět své „mladé“. Příroda na jaře se zkrátka mění z mrtvé v živou, proto si pro Vás Petr připravil další čtyři aktivity, ve kterých si proměny můžete užít naplno: 
1) První z nich se týká proměny hmyzu, konkrétně motýlů. Vy asi víte, že se z housenky jednoho dne stane motýl. Nezapomeňte však, že ještě před housenkou je to vajíčko a před motýlem kukla. Kolik stádií proměn tedy pozorujeme? Vstupte do kouzel animovaného filmu a natočte je všechny 🙂
Dokonalou proměnu prodělávají vosy, včely, mravenci, brouci, blechy (výčet není konečný). 
2) Druhá aktivita s názvem „Vstávej a puč“ sleduje probouzení stromů. Na jaře je jedinečná příležitost prohlédnout si pupeny dřevin. Nepropásněte ji!
3) Práci ptačího detektiva již znáte – pusťte se do dvojky. Tentokrát po vás chceme jasný důkaz aneb bez fotky a nahrávky se nevracej!
4) Poslední úkol je pro ty, které baví vyrábět. Zažij proměnu díky vlastní šikovnosti a kreativitě.

Proměnám zdar!

Terka