Pokud uvažujete o Montessori škole pro své dítě a tím i pro sebe, zamyslete se nad následujícími výroky…

Co je dobré pro mě, nemusí být dobré pro toho druhého, zvláště pro mé dítě.
Ve jménu lásky dítěti posluhujeme, místo abychom mu ukázali, jak na to.
Ve jménu lásky dítě zbytečně ochraňujeme, místo abychom mu důvěřovali.
Ve jménu lásky dítěti nedovolíme „prožívat“ pomocí příčiny a následku.
Jedině tak lze získat zkušenost, ta je nesdělitelná.
Ve jménu lásky poučujeme, nařizujeme, zakazujeme, místo abychom trpělivě vyčkali, až nás dítě o pomoc požádá.
Láska spočívá v přijetí. Přijímejme tedy dítě takové, jaké skutečně je, s jeho prohrami i chybami.
Buďme jim nápomocni, když nás k pomoci vyzvou.

Výroky k zamyšlení

Děti učí to, co je obklopuje.

Je-li dítě často kritizováno, učí se odsuzovat.

Je-li dítě často chváleno, učí se hodnotit.

Je-li dítěti předváděna agresivita, učí se prát.

Jedná-li se s dítětem poctivě, učí se spravedlnosti.

Pokud se dítěti často smějí, učí se nesmělosti.

Jestliže dítě žije s pocitem bezpečí, učí se věřit.

Dostává-li dítě často vynadáno, naučí se pocitu provinilosti.

Pokud je dítěti často dáváno za pravdu, učí se mít k sobě dobrý vztah.

Dáváme-li dítěti často najevo shovívavost, naučí se být trpělivé.

Budeme-li dítě často povzbuzovat, získá sebedůvěru.

Žije-li dítě v přátelské atmosféře a cítí se potřebné, naučí se nalézat v tomto světě lásku.

Nemluvte o dítěti špatně – ať je přítomno, nebo ne.

Soustřeďtě se na rozvoj toho dobrého v dítěti, aby pro to špatné nezbylo místo.

Vždycky poslouchejte a odpovídejte dítěti, které na vás mluví.

Važte si dítěte, které udělalo chybu a dokáže ji hned nebo o něco později napravit.

Buďte připraveni pomoci – dítěti, které ještě hledá, a snažte se být nepozorováni tím, které už nalezlo.

Pomáhejte dítěti osvojit si to, co si neosvojilo dříve. Pomáhejte mu a naplňte přitom okolí starostlivostí, zdrženlivostí, tichem a láskou.

Když jednáte s dítětem, dodržujte vždycky ty nejlepší způsoby – dávejte mu to nejlepší, co je ve vás samých.