Stejně jako v loňském roce i letos jsme napříč všemi trojročími vyrazili na zimní pobyt do hotelu Žalý. Oproti loňsku jsme však s sebou neměli sjezdové a běžkařské lyže zbytečně. Na sjezdovkách byl převážně umělý nafoukaný sníh a v okolí chalupy sice přírodní, zato však zledovatělý. Ani jedno z toho nám nezabránilo, abychom se se začátečníky rozjezdili na sjezdovce jménem Havrland, mírně pokročilí lyžaři se zdokonalovali na HSK a ti nejzkušenější si užívali jízdy na Kejnosu. Ani v okolí chalupy se nezahálelo. Jezdilo se na bobech, lžících, klouzalo se po sněhu i jen tak v zimním oblečení. Někteří také využili místní hřiště k fotbalu na sněhu či zamrzlý venkovní bazén ke klouzání. Běžkaři měli snad nejtěžší podmínky. Po běžkařské stopě téměř ani památky, sněhu, pokud se tomu vůbec tak dá říkat, málo a mnoho větviček na trati. Přesto se běžkaři vraceli z výběhů spokojení, vysmátí a odhodlaní jít další den znovu. 

Veškeré zimní radovánky byly doplněny pobytem v bazénu, hraním ping pongu, zpěvem s doprovodem hudebních nástrojů, stavěním si z Kaply, hraním společenských her, drháním, korálkováním a zaplétáním nejrůznějších copánků. Nechyběl ani doprovodný program a skupinové hry napříč všemi trojročími. V pěti týmech pod jmény No name, Žínažalý, Ti co vyhrají, Šílení lyžaři a Vilík jsme se dozvídali, jak se u nás začalo lyžovat, odkud se tu lyže vlastně vzaly, kdo byli Josef Rössler či hrabě Harrach? Po teoretické i divadelní stránce jsme poznali pravidla FIS. Skupinky venku dobývaly horu mudrců či sedm nejvyšších tisícovek v Krkonoších, a to za příznivých i nepříznivých povětrnostních podmínek. V rámci večerních programů jsme například zhlédli film Krakonoš a lyžníci, zahráli hru Riskuj nebo jsme roztančili naše těla na diskotéce. 

V průběhu celého pobytu se o nás pěkně staral personál hotelu a naše břicha rozhodně nestrádala. 

Za dospělý doprovod zdraví Terka, Martina, Anička, Petra, Tomáš a David