Jednoho večera přišla do učitelské WhatsApp skupiny zpráva: „Jak to letos vidíte s Mikulášem, co pro děti nachystáme, přece je nepřipravíme o všechny zážitky?“ Nebo něco v tom smyslu. A taková zpráva je voda na mlýn našeho týmu. Přestože byla už téměř noc, rozjela se debata, jak to udělat.
Deváťáci se chopili příprav a vymýšleli a vymýšleli, psali dopisy, sháněli převleky, nakupovali, počítali nadílku a…těšili se – to hlavně, jsou přece nejstarší a tohle je role našich nejstarších už mnoho let. Letos se na děti nachystali Andělé a Čertice pod vedením klidného Mikuláše Séby.
Moc deváťákům za akci děkujeme!!!
Po předání dopisů od pekelných a nebeských bytostí ve středu do nižších tříd už se vlak mikulášského reje nedal zastavit. Přesto jsme narazili na překážku – děti se přece nemohou potkávat, nemohou být k sobě blíže než na 2,5 metru a musí mít i venku roušky!
No, nevadí, řekli jsme si, překážky jsou přece už více než půl roku náš denní chleba, ne?
Během pár minut bylo vymyšleno, že děti půjdou za Čerty, Anděly a Mikulášem ven, ale oni sami zůstanou ve škole, za okny své třídy. Bylo nad slunce jasné, že to bude trošku akvarijní Peklo a Nebe, ale radost z akce si zkazit nenecháme.
Děti ve svých třídách za dva dny nacvičily podle pokynů „pekelných a nebeských bytosti“ program – složily básně, sestavily rozcvičku a vyrobily venkovní ozdoby na společný strom, který svítí před okny monte tříd. Děti vše nacvičené předvedly, oddřepovaly si zlobení, rozcvičily Čerty, potěšíly Mikuláše a roztleskaly Anděly. Přesto všechny třídy ze setkání odcházely zpět do školy bez odměny, bez nadílky. Některé děti byly smutné, ale většina si toho ani nevšimla.
Odměna byla překvapením, čekala je až ve třídě – kromě stop po návštěvě z Pekla a Nebe sladká NADÍLKA, ale i brambory a nepořádek!
Po obědě ještě Andělé a Čerti vyběhli ke stromu, aby ho zkrášlili nádhernými třídními ozdobami.
A tak to tedy letos bylo s „covidovým“ Mikulášem – za dodržení všech opatření proběhla krásná akce!
Jjednou děkuji všem za prima zážitek.
Mirka Kellovská
